Naše děti nechtějí nic číst aneb Jak to zařídit, aby děti četly.

Děti nečtou, protože to není moderní. Děti nečtou, protože nemají čas. Děti nečtou, protože je to nebaví.

Ať už je důvod jakýkoli, asi se shodneme, že to není dobře. Moje zkušenosti ukazují, že děti které čtou, mají lepší slovní zásobu a lépe rozumí významu slov. Umějí se lépe a lehčeji vyjadřovat. A protože snadno hledají slova, umí často i lépe argumentovat. Když si s dětmi povídám, občas zaslechnu i jakousi citaci z knížky, byť o významu slova citace zrovna druháci ještě neví nic. A čtenáři mají fantazii. Jo, to se to pak ve škole pracuje.

Jak to tedy zařídit, aby se četlo?

1. Začátek úspěchu je určitě v rodině. Při společném čtení s dětmi. 

Že to není moderní? Znám spoustu rodin, kde usínání dětí provází pohádka. Ne v televizi, ale z pohádkové knížky. Vzpomínám na nadšené výrazy mých dvou dcer, když jsem přicházela do pokojíčku a bylo jasné, že dnes bude pohádka dlouhá. Ano, někdy jsem to šidila i já, když byl opravdu velký spěch. Pak slyšely jen tu nejkratší, kterou mi kdysi vyprávěla už moje babička. Že ji neznáte? Tak poslouchejte:  „Povídám, povídám pohádku, jak pes přeskočil hromádku, povídám, povídám druhou, jak tekla voda struhou, povídám, povídám třetí, jak spaly na peci děti. A když se vyspaly, kus chleba dostaly.“ „Nééééé, tu nechcemé.“ protesty mých holčiček byly ohromné. Ale polepšila jsem se. Většinou jsme četli pohádky na přání. Často seděly s vybranou knihou v postýlce dlouho před tím, než jsme já nebo manžel přišli.

Kdy se společným čtením začít?

Co nejdříve, nejlépe hned po narození. Vůbec nevadí, že dítě textu nerozumí. Dobře chápe tón vašeho hlasu a brzy zjistí, že čtení je příjemně a klidně strávený čas s těmi nejbližšími.

2. Jenže číst dětem nestačí. Děti jsou jako malé opičky. Potřebují vidět vzory a napodobovat.

Když tedy obraz maminky s hrnkem čaje a knížkou je u vás na skorodenním pořádku, je skoro jisté, že dítě bude číst taky. Kolik batolat někdy vláčelo za sebou nějakou tu knihu a vsedě na zemi pak se soustředěným výrazem a prstíkem zapíchnutým do stránky pěkně nahlas četlo: „aja la la mámá.“

3. Ještě pořád to ale nestačí. Aby dítě rádo četlo, musí to umět. A musí to umět dobře.

Představte si, že každé písmeno je pro vás kopcem, na který je třeba se vyšplhat. Než přečtete stránku, jste úplně slabí. Takže s prvním naučeným písmenkem je třeba procvičovat a opakovat.

To, že písmenka učíme hrou tak, aby to byla veselá zábava, určitě víte. Písmeno s dětmi můžeme kreslit, modelovat, vyrývat klacíkem do písku na pískovišti, hledat v dědečkových novinách, objevovat v názvech obchodů. Můžeme hledat další slova, která tím písmenem začínají. Později hledáme to písmenko uprostřed nebo na konci slova. A tak pořád dokola, s každým novým písmenkem. Pak slabiky, celá slova, věty.

Hotovo? Pořád ne? Ne!

4. Teď přijde to nejdůležitější. Knížka, která vaše dítě zajímá!

Vaše dítě může v dětství poslouchat pohádky, mít doma vás, jako rodičovské čtenářské vzory, znát dokonale všechna písmena a plynule číst. Není to nic platné, když nebude mít knihu s obsahem, který ho zajímá! Není dobré vzpomínat na naše první knížky, i když výjimky se také najdou. Takový Vítek na výletě od Bohumila Říhy je u mých žáčků oblíbený pořád.

Je výborné sáhnout po osvědčených titulech dnešní doby.

Že nevíte které to jsou? Snadná pomoc!

Knížky pro začínající čtenáře budou pro vaše holčičky a kluky ty pravé. Na titulní straně najdete označení První čtení. Mají větší písmena a obsahují jednodušší a kratší slova, takže se dětem lépe čtou. Mívají kratší příběh a hodně obrázků. Malých, i těch přes celou stránku. To děti milují, je to totiž past na vás. Rádi si s vámi o obrázku popovídají a vy s nimi u postýlky zůstanete déle. A to je dobře, budou si to pamatovat celý život.

Pokud chcete sklidit úspěch, vyberte některou z knížek Zuzany Pospíšilové. Třeba Kouzelná třída je nádherně ilustrovaná knížka a baví všechny, i dospělé.

Dalším tipem je Petra Braunová a její série o Kubovi. Kuba taky nejdřív nechce číst. V pokračováních nechce dokonce spát a v třetí knize nechce prohrávat. Výchovný dopad je zaručen.

Strašidýlko z aktovky od Lenky Rožnovské se bude také líbit.

Děti mají také rády Kvaka a Žbluňka, dva žabáky od Arnolda Lobela. Pokud ale máte doma malého vědátora, vyberte encyklopedii. Nejlépe na téma, které váš miláček zbožňuje. Pravda, příběhu tam mnoho nenajde, ale vzpomínáte na bod č. 4?

5. Berte děti s sebou do knihovny, přihlaste je do knihovny školní, přibalte jim knihu nebo časopis do batůžku k babičce a dědovi, jděte do knihkupectví, kupte knížku za vysvědčení.

Nasměrujte je do oddělení pro děti a nechte je prohlížet a vybírat.

Hodně krásných zážitků s knihou.