Dopis školákům ze SpokoŠkoly proti divné a smutné náladě

Milé děti, bylo nebylo, stalo se to ve středu.

Ve středu jsem seděla ve třídě sama. Bez vás. Svítilo sluníčko a venku bylo krásně. Společně bychom koukali z okna na bažanta. Na toho ze zimy, jak pochodoval kolem prolézaček. Dneska si to mašíroval kolem houpačky. Venku bylo krásně, ale ve třídě mi bylo smutno. Lavice prázdné, židličky zvednuté. Hromádky věcí, které jsem uklízela a uklízela, až jsem zjistila, že je jen přenáším z místa na místo. Vzpomínala jsem, kolik z vás mi často říká: „Paní učitelko, chcete s něčím pomoct?“

Pak se mě ptali známí a kamarádi, jak se mi líbí doma, když není škola. Odpovídala jsem všem: „Já ale nejsem doma, byla jsem v práci!“
Když jsem přijela domů, zavolal mi děda. Ano, ten, který si nepamatuje, kdy je přestávka a kdy hodina. Jak se pak společně smějeme, že je to popleta. Zeptal se mě, jak se mi líbí prázdniny. A já trpělivě vysvětlovala: „Ale já přece nemám prázdniny!“

A pak to přišlo. Bylo mi divně. Divně smutno. Divně večer a smutno ráno. A pak celý čtvrtek také. Až v autě, cestou z prázdné školy mi to došlo. V rádiu hráli písničku Dělání, dělání. Víte, z jaké je pohádky? Máte pravdu, Princové jsou na draka. A jak pokračuje? Všechny smutky zahání. To je ono!

Zatočila jsem k obchodu, koupila hyacint, macešky a ještě jednu žlutou, kterou neumím pojmenovat. Doma jsem je zasadila do truhlíku a květináče. Zasela jsem do záhonku semínka mrkve a ředkviček. Pak jsem házela klacky hafkám a potrénovala s kobylkou.

A ono to fungovalo! Dělání, dělání, všechny smutky zahání!

Je někomu z vás taky smutno? Nebo divně? Všude slyšíte o koronaviru? Rodiče mají starosti? Nemůžete si povídat s kamarády ze třídy? Zrušili kroužky, na které chodíte odpoledne? Je prostě všechno jinak než dřív?

Pak je normální, že je vám smutno nebo divně.

Ale můžete s tím něco dělat!

Pojďte zkusit dělání! Můžeme si na školu hrát. Každý den uděláme školu doma, jako bychom byli ve třídě. Podle rozvrhu. Máme český jazyk? Uděláme něco z češtiny. Pak trochu počítání, nějakou prvouku.

Je v rozvrhu angličtina? Naučte se nová slovíčka, připravte si povídání v angličtině. Tělocvik a hudební výchovu přidejte také. Dřepy, kliky nebo tanec při pořádné muzice zvládnete i v pokojíčku.

Výtvarnou výchovu a PČ musíte splnit opatrně. Dávejte pozor, abyste doma něco nezašpinili nebo nezničili.

Co vaše maminka a taťka? Mají také divnou nebo smutnou náladu? Mám nápad. Přidáme si jeden předmět a budeme mu říkat Překvapení. Bude místo domácího úkolu. Překvapení bude pro rodiče. Nebo pro babičku a dědu. Nebo sestřičku a bráchu. Pro domácí zvířátko. Aby všem bylo veseleji. Zkuste pro ně něco vymyslet.

Uklidíte si pokojík? Budete si hrát s malou sestrou?
Já s ní kdysi hrála na schovávanou. Ona si zakryla oči rukama a zůstala stát uprostřed pokojíčku a myslela si, že je schovaná… Jestli se vám to stane také, zkuste se nevztekat. Zkuste si pěkně hrát, číst si, kreslit, skládat stavebnice nebo jen tak v klidu odpočívat.

To všechno je Překvapení.

Až se vám to povede, pěkně se pochvalte. Když se to nepovede, pochválíte se zítra.

Zkusíte to znova? Budete trénovat v dalších dnech?
Když budete trénovat každý den trochu, divný nebo smutný pocit začne mizet.

A až se spolu sejdeme zase ve třídě, budeme mít natrénováno. Půjde nám počítání i čeština.

A budeme spoko. Těším se.

Mně hodně pomáhá, když si napíšu, poznamenám nebo nakreslím, co jsem během dne dělala. Když se začíná divná nebo smutná nálada vracet, podívám se na zápis do deníku nebo kalendáře a hned mám lepší náladu, protože se mám za co pochválit.

Zkuste to také tak. Rodiče vám vytisknou spokopapír se Spokojeným učením a vy si ho dejte v pokojíčku na nástěnku, v kuchyni na ledničku nebo na váš pracovní stůl do desek nebo folie. A obranu proti divnonáladě máme připravenou.

Buďte spoko vy i rodiče