7 tipů Jak vybrat dobré školní pomůcky.

Na co si dát při nákupu školních pomůcek pozor? Co koupit a čemu se vyhnout? 

Proč si vzít na nákup třeba kousek látky nebo blok?

Pojďme se na to podívat z praktického hlediska, očima učitele s dlouholetou praxí. Jak vybrat pomůcky, s kterými bude práce

jednoduchá, rychlá, příjemná a bezbolestná.

1. Aktovka
Vyberte tu nejlehčí, nechceme mít ze školáků soumary.
Zkontrolujte zapínání. Zapínat by měla jít lehce, nejlépe jednou rukou. Ale neměla by se otvírat. S tím mám bohaté nepříjemné zkušenosti. Do první třídy jsem dostala aktovku se zapínáním ve tvaru kočičích hlav s odrazkami. Kdykoli se zapínání někdo dotkl, aktovka se otevřela jako harmonika a všechno z ní vypadalo na zem.
Aktovka musí stát pevně na zemi a nepadat. Vyzkoušejte to, i když je otevřená. Není příjemné skládat věci do aktovky jednou rukou a druhou ji přidržovat, aby nepadala.
Ouško na zavěšení by se nemělo deformovat. Pokud nedrží tvar, nejde dětem aktovka pověsit na háček lavice.
Kontrola bezpečnostních prvků je samozřejmostí.

Je výhodou, když školák nemusí aktovku při manipulaci s pomůckami přidržovat.

2. Penál
Pro žáky na prvním stupni nejlépe jednopatrový. Nejen kvůli hmotnosti. Má další skvělé výhody. Podívejte jaké:
Snadné rozhodování – vybírat červenou mezi pastelkou, progresem, fixem a barevnou propiskou není pro mnohé školáky jednoduché.
Rychlejší práce – méně „potřebovátek“ se rychleji uklidí.
Méně stresu – zdržení při výběru pomůcky nebo při úklidu může vést k pocitu, že dítě nestíhá, je pozadu. Jednodušší rozhodování a rychlejší úklid pomůžou dětem ke klidnější a plynulejší práci bez napětí.

3. Pero
Pro prvňáčky doporučuju jednoznačně pero s tvrzeným pružným hrotem. Na takové pero není potřeba tlačit, ani při dlouhém psaní nepociťuje školák únavu a bolest v zápěstí. Je dražší, ale vydrží dva i tři roky jako nové. Pokud koupíte levné pero, budete pravděpodobně kupovat brzy další, protože ho dítě „rozskřípe“.
Tornádo je pero moderní, ale v podstatě to pero není. Nemá pružný hrot, dítě na něj tlačí. Píše „těžkou“ rukou, často psaní přerušuje a zápěstí protřepává. Papír bývá protlačený na další stránku.
Propisku nedoporučuju ze stejných důvodů.
Slýchávám, že pro leváky je pero špatnou volbou. Není, ale levák musí psát správným způsobem. Sešit natočit obráceně než pravák a ruku nevytáčet, ani neohýbat. Pak zůstane linie napsaných slov nad píšící rukou a nerozmaže se nic. Dá se to jednoduše nacvičit.

Gumovací nebo zmizíkovací? Žádné z nich. Počítejte se mnou, kolik úkonů dítě se zmizíkem udělá: napíše perem slovo, pero zavře, pero položí, vezme zmizík, otevře zmizík, víčko zmizíku nasadí na konec zmizíku, špatné písmeno vyzmizíkuje, sundá víčko, zavře zmizík, položí zmizík, vezme propisku atd. Úplně se vám chce vyškubnout dítěti zmizík z ruky a udělat to za něj. S gumovacím perem je to  rychlejší, ale… Už chápete? Pokud se dítě naučí chybné písmeno škrtnout jednou čarou a opravit, získá čas a klid. Věřte že i vy, jako rodič, ten škrtanec nakonec přežijete.

4. Pastelky
Vyberte tenčí výrobek. Před zaplacením zkuste „čárat“ po papíru. Pokud musíte tlačit, je pastelka plná pojidel, je tvrdá. Při práci s ní bude dítě brzy bolet ruka. Dobrá pastelka se pěkně otírá o papír, kreslí lehce. Pastelky Koh-i-noor a Faber Castell bývají v pořádku.
V penálu stačí 6 – 8 základních barev na práci v pracovních sešitech. Při výtvarné výchově potřebujeme co nejširší barevnou škálu. Tyto pastelky mohou být tlustší, příjemnější na držení. Uložte je do výtvarného kufříku nebo do pouzdra v lavici.

5. Vodovky a štětce
Vodovky vyberte podle zkušenosti. Neznám prodejce, který by vám dovolil otestovat je ještě před zakoupením. Vodovky s dětmi testujeme pomocí „tancování“ štětcem. Štětec namočte a točte jím v jedné barvě asi dvacetkrát. Pak namalujte čáru na papír. Pokud je krásně sytá a ve vodovkách není díra, máte vyhráno. Některé cizí výrobky zvládnou jen světloučkou stopu, špatně kryjí. Dětem se nelíbí a nerady s nimi pracují. Jiné mají po několika málo „tanečcích“ prázdná místa a musíte kupovat vodovky jiné. Vodovky Koh-i-noor a Faber Castell mám prověřené.

Anilinové vodovky? Ano. Jako druhé ve výtvarné výbavě. Dřív se říkalo, že jsou jedovaté a děti s nimi nesměly pracovat. Dnes jsou absolutně bezpečné. Mají nádherné brilantní, tedy oslnivé, barvy. Miluju je já i děti, výkresy „anilinkami“ jsou nádherné.

Štětce potřebujeme kulaté i ploché. Nejméně 4 kusy různých velikostí. Důležitý je ale jeden plochý, co největší, velikost aspoň 24. Často potřebujeme pomalovat celou plochu A4 a to štětcem „na oční linky“ opravdu nejde. Bez velkého štětce se výtvarník prostě neobejde.

6. Lepidlo
Nejlepší je lepidlo tyčinkové. Lépe se s ním pracuje, děti si tolik nezamažou prsty. Lepidlo musí lepit. Smějete se? Když jsem kdysi nalepila celou účetní agendu krásným tyčinkovým lepidlem a po zaschnutí všechny doklady z papíru opadaly, do smíchu mi nebylo. Dlouho bylo na trhu v dobré kvalitě jen lepidlo od značky Kores, dnes vyberte Herkules. Drží výborně a je levné.

7. Nůžky
Dříve měly mít nůžky pro školáka kulaté špičky. Pro bezpečnost dětí je to dobré. Vyzkoušejte ale, jestli opravdu stříhají. Zkuste papír, čtvrtku i tenkou látku nebo filc. Není smutnější pohled než na kreativce, kterému nůžky žužlají papír a po látce se jen smýknou.

Těší mě, že jste našli v článku pár tipů na dobrý výběr. Rozhodnutí je na vás, rodičích.

Vybírejte dobře, přeju vám spokojené školáky.